První samočinné přejezdy v ČSR
Železniční přejezdy jsou součástí železnice od jejího začátku. Tyto přejezdy byly zabezpečeny výstrahami nebo ručně ovládanými závorami. Ale od roku 1934 se v Československé republice objevily první samočinné přejezdy, tedy přejezdy, které se aktivovaly automaticky blížícím se vlakem.
První samočinné přejezdy na našem území byly instalovány v roce 1934. Jednalo se přejezdy systému Fryba, které vypadaly trochu odlišně než dnešní zebezpečení přejezdů. Výstražník se skládal ze tří střídavě svítících červených světel, uspořádaných do trojúhelníku (jedno světlo nahoře, dvě pod ním) a v případě poruchy se světla automaticky zakryla dopravní značkou upozorňující na nechráněný železniční přejezd.
Ale chování na tomto přejezdu z pohledu přecházejících či přejízdějících osob je téměř stejné, jako na dnešních přejezdech. A o chování na těchto přejezdech informuje i tento dokument ze Státního okresního archivu v Trutnově:
„Používatelé silnic zachovají na nechráněných přejezdech vybavených optickými návěstmi systému Frybova tento postup:
- a/ Když pod výstražným křížem lampy se střídavě červeně rozsvěcující a shasínající a ozývá se přerušované vyzvánění: blíží se vlak ku přejezdu. Každý chodec i vozidlo zůstane bezpodmínečně stát v bezpečné vzdálenosti před kolejemi. K signalisování této výstrahy "Stůj" postačí třebas jen jediná červeně blikající žárovka.
- b/ Jestliže pod ležatým křížem lampy nesvítí a nebo je vztyčen trojúhelníkový štít, kryjící všechny tři lampy v případě jakékoliv závady v zařízení: pak to znamená "Pozor" a passanti se velmi bedlivě rozhlédnou po koleji a teprve neuvidí-li ani v dálce vlak, přejdou nebo přejedou koleje. Tudíž při přechodu jest jim třeba dbáti všech opatrností, jako při každém jiném nechráněném přejezdu.“