Železnice v Jaroměři - I. Přípravy a plánování

1. 12. 2022

Počátky železnice v Jaroměři je třeba hledat ve městě úplně jiném – ve městě, které se již počátkem 19. století začíná měnit ve významné průmyslové středisko Rakouska – v Liberci.

Již od roku 1829 jsou do zdejších továren instalovány parní stroje, které si žádaly kvalitní palivo – černé uhlí. To bylo přepravováno pomalými, drahými a mnohdy i nespolehlivými formanskými vozy. Proto vznikají od 30. let 19. století snahy přivést do města železnici, a zajistit tak spolehlivé a levné dodávky uhlí, a také lepší odbyt zboží z továren. Liberečtí čekali na svolení ke stavbě železnice až do roku 1856, kdy byla vydána koncese pro výstavbu parostrojní železnice. Koncesi společně získali J. Liebeg – liberecký textilní podnikatel, V. Lanna – spolumajitel kladenských uhelných dolů, a bratři Kleinové – železniční podnikatelé. Společně zakládají společnost pojmenovanou Císařsko-královská privilegovaná Jiho-severoněmecká spojovací dráha. Později se do společnosti přidal mimo jiné lidumil a mecenáš kníže K. Rohan a průmyslník F. A. Harrach.

Přípravy na stavbu páté parostrojní železnice na našem území začaly již v prosinci 1854. Zprávy o stavbě se rychle šířily v kraji od Polabí k Ještědu, vyvolávaly rozruch, vášnivé schůze a protesty. Nikoliv proto, aby se železnice nestavěla, ale aby byla vedena přes města, která byla v projektu opomenuta. Nakonec bylo rozhodnuto, že liberecká dráha bude vycházet ze Severní státní dráhy (Olomoucko-pražské), od které povede na sever do Podještědí.

Celkem bylo vypracováno pět variant trasování železnice. První varianta začínala v Pečkách, druhá v Přelouči a další tři v Pardubicích. Nakonec bylo rozhodnuto, že trať povede z Pardubic okolo vojenských pevností Hradec Králové a Josefov, o což se zasadily vídeňské vojenské kruhy, a dále přes Starou Paku a Turnov do Liberce. Koncese dále umožňovala výstavbu uhelné dráhy z Josefova do Malých Svatoňovic ke zdejším černouhelným dolům patřícím knížeti J. V. Schaumburg-Lippemu, který se zavázal uhlí po dráze přepravovat.

25. srpna 1856 vychází z Pardubic pochozí komise tvořena akcionáři a inženýry dráhy, zástupci Pražského místodržitelství, zemského stavebního ředitelství, vojenské správy, finančního ředitelství a krajských úřadů. Ta měla za úkol projít celou trasu budoucí dráhy, přesně ji vytyčit a sjednat výkup pozemků. O vedení dráhy co nejblíže svým sídlům usilovala většina měšťanů, proto vzniká řada sporů, které byly mnohdy vyřešeny až vídeňskými úřady. O umístění nádraží soupeřily například Kukleny s Hradcem Králové nebo Jaroměř s Josefovem. Jaroměř žádala o umístění nádraží na špici souběžně s dnešní Hradeckou ulicí, ale nakonec byly opět prosazeny zájmy eráru a stanice byla postavena v sousedství pevnostní lunety č. 40, a i když se nacházela na katastru města Jaroměř, pojmenována byla Josefstadt.

autoři: Matěj Fries a Michal Havránek
úpravy: Michal Konrád

Kategorie: Z archiválií, Zajímavosti z muzea, Historie železnice

Další zprávy z výtopny