Železnice v Jaroměři - III. Prusko-rakouská válka
„Již od jara roku šestašedesátého se v našem kraji objevily zvěsti o válce s ‚Prajzem‘, která se bude odehrávat v blízkosti vojenských pevností Josefov a Hradec.“ vzpomíná Josef Volf ve svých Vzpomínkách na válku roku 1866. Přípravy na válku, ve které byly na našem území poprvé ve značné míře použity železnice, se rozběhly 1. května 1866, kdy c. k. ministerstvo války aktivovalo Ústřední řízení železničních a paroplavebních transportů. Následující den je ve Vídni vyhlášena mobilizace a naplno se rozběhly transporty jednotek, vojenského materiálu a zařízení.
Vojenské transporty se nevyhnuly ani Pardubicko-liberecké dráze, po které je v tomto období přepravováno zvýšené množství jednotek a vojenského materiálu. Během mobilizace je po všech rakouských tratích přepraveno k armádám a do pevností v 995 vlacích přibližně 437 tisíc mužů, 44 tisíc koní, 5 197 děl, 648 povozů a 26 tisíc tun proviantního zboží.
K vyhlášení války dochází ze strany Pruska 21. června 1866. Již o den později je na Pardubicko-liberecké dráze zastaven pravidelný provoz a zahájena evakuace před postupující pruskou armádou. Odvezeny byly lokomotivy, vozy, vybavení stanic, pokladny, písemnosti a cenné věci zaměstnanců. Vše bylo dopraveno, společně se zaměstnanci dráhy a jejich rodinami, za Dunaj do Peště, kde pro ně vznikl tábor. Za posledním vlakem vojáci a železniční dělníci přerušovali telegrafní vedení a rozebírali koleje, výhybky a mosty. Po odjezdu posledního rakouského vlaku se podařilo Prusům zmocnit dráhy z Liberce až po Dvůr Králové nad Labem. V dalším postupu po železnici jim bránily rakouské pevnosti Josefov a Hradec Králové. Provoz na obsazené dráze obstarával pruský železniční personál svými vozidly pod vedením pruské železniční komise na účet vlastníka dráhy.
26. června 1866 v předvečer prvních velkých bitev na východočeském bojišti přijíždí na josefovské nádraží velitel rakouské Severní armády polní zbrojmistr Benedek se svým štábem, aby z nedaleké pevnosti velel své armádě. Již o den později, 27. června, přicházejí na josefovské nádraží první ranění vojáci z bitvy od Náchoda, o den později i od České Skalice. Zde jsou ošetřeni a ukládání do krytých nákladních vozů vystlaných slámou. Vlaky s raněnými jsou vypravovány směrem k Hradci Králové, odkud pokračují do rakouských lazaretů. 2. července zničilo rakouské vojsko za stanicí Josefov dva pilíře a jedno pole dřevěného železničního mostu vedoucího přes řeku Labe a inundace josefovské pevnosti. Tímto krokem byl definitivně přerušen provoz na trati Josefov – Malé Svatoňovice.
Osudný den josefovské stanice nastává 7. července 1866, čtyři dny po rozhodující bitvě u Hradce Králové. V tento den bylo pod vedením podplukovníka ženijního štábu, hr. Wolfganga Welsperga nádraží vyhozeno střelným prachem do povětří. Po prohrané královéhradecké bitvě se předpokládalo obléhání pevnosti Josefov. V tomto případě by nádražní budovy bránily střelbě z pevnostních děl a poskytovaly krytí nepříteli.
Most u Stanovic mezi Kuksem a Dvorem Králové nad Labem byl zničen za války
Obnovení se dočkal až v roce 1871, do té doby byl nahrazen dřevěným provizoriem. Na snímku je zachycena lokomotiva Chrudim vyrobená v roce 1858 pro Pardubicko-libereckou dráhu. (zdroj: www.smirice.eu)
Na naší železnici se vrátil život do starých „kolejí“ v polovině srpna, kdy je zavedena omezená osobní doprava. Provoz na Pardubicko-liberecké dráze zůstal v pruské správě až do konce srpna 1866. Plný provoz na hlavní trati z Pardubice do Liberec je obnoven prvního září 1866. Na uhelné dráze do Malých Svatoňovic se začalo jezdit od 10. listopadu téhož roku z důvodu rozsáhlé opravy zničeného josefovského mostu. Za zbouranou výpravní budovu je na nádraží narychlo postavena provizorní výpravní budova. Ta sloužila dopravní službě až do následujícího roku, kdy byla postavena nová výpravní budova, na pohled téměř totožná s tou předválečnou, pouze na omítce nesla nové pojmenování Josefstadt – Jaroměř.
Kolektiv autorů Železničního muzea Jaroměř
Kategorie: Z archiválií, Zajímavosti z muzea, Historie železnice